Pages

Monday, November 23, 2015

Stinak Fashion Show

We live in the world where we are able to talk in one sentence about new Starbucks Xmas cup and the attacks in Paris. And when I try to discuss the terrorist attacks with someone, they end up talking about profile pictures on Facebook and if you should change it to tricolour or not. That's why I am sometimes not it mood to write another post about how I got up, put a new skirt on and I combined it with a purse. Because I think there much more important stuff although I love blogging. Then I realized that our blog doesn't have to be superficial maybe also just because I will tell that this is how I feel about it.
Last week with a little sceptical mood I went to see a fashion show, where very VIP people were pushing in the line just to be seen in the first row (oh, how I hate this). And where I thought one model was definitely female, because I thought male model can never has such thin legs (apparently he can). But then my most favorite Czech fashion designer Vladimír Staněk had his show with his brand STINAK and my mood got better. Simply WOW! He is just a genius who will always be an inspiration for me. So how to end today's article? Always do what you love. Do it as you like. Do the best you can and everything will come true.

Yours
-Pearl



Žijeme ve světě, kde jsme schopní jednou větou řešit nové vánoční Starbucks kelímky a útoky v Paříži. Stejně se ale pak veškerá konverzace, kterou o teroristických útocích začnu, stočí pouze na to, jestli by si člověk měl profilovku změnit na trikolóru nebo ne. Proto se mi občas do těchto "hodnotných" rozhovorů nechce ještě přispívat novým článkem o tom, jak jsem vstala, oblékla si novou sukni a zkombinovala to s kabelkou. Přijdou mi totiž důležitější věci, i když mám blogování hrozně ráda. Pak jsem si ale řekla, že náš blog nemusí být povrchní už třeba jenom tím, že Vám upřímně napíšu, že si tohle myslím.
Minulý týden jsem pak s trochu skeptickou náladou šla na přehlídku, kde se velmi VIP lidé tlačili přes sebe do první řady jen proto, aby tam byli viděni (jak já tohle nesnáším), a kde jsem si modela spletla s modelkou, protože mi nepřišlo možné, aby měl chlap tak hubené nohy (očividně je to možné). Pak ale přišel na řadu můj nejoblíbenější český návrhář Vladimír Staněk se svou značkou STINAK, čímž se mi náláda hned zlepšila. Prostě a jednoduše wow! On je génius, který pro mě bude vždycky inspirací. Takže závěr dnešního článku? Dělejte co Vás baví a dělejte to podle sebe a jak nejlépe umíte a když do toho dáte všechno, vyjde to!

 Vaše
-Pearl






My outfit for the fashion show


Sunday, October 11, 2015

The air, the field, the painting...

Inside I keep the feeling of one summer weekend where only the sun, the wind, the mountains, the field and sky existed - and us in between. I took his colours and brushes and sank into them with him. I didn´t care that I can´t really paint. It was the only thing in a long time with which I forgot about the goals, the time management and the rules. I wish to everyone on the world to live such a weekend because its positive vibe would logically lead to a world peace.


Nosím si v sobě jeden letní víkend, ve kterém existovaly jen slunce, vítr, hory, pole, nebe a mezitím my dva. Vzala jsem jeho barvy a štětce a ponořila se do nich s ním. A neodradilo mě ani to, že malovat vlastně neumím. Byla to po dlouhé době jediná aktivita, u které jsem zapomněla na cíle, harmonogramy a pravidla. Přeju každému na světě, aby si zažil si podobný víkend, protože jeho pozitivní nabití by logicky vedlo k celosvětovému míru.

xx

Audrey





Sunday, August 16, 2015

Why is Rome so wonderful for me

After weeks or may be even months (or ages?) of studying and working tasks we (me, Pearl, our parents and our other halfs) locked these assignments at home and got on a plane to Rome. This city always surprises us with something new (or really old):
Picturesque streets with cafés where we can taste the best gelato after discovering a vintage shop or a treasure on a market nearby.
The fact that we understand a few Italian words and we get the feeling like we are fluent (although it is not probably about the city).
That unforgettable moment when sitting next to my love I listen to the highlight of my favorite Nessun Dorma  in the middle of the ancient Caracalla spa. And Puccini keeps playing in my heart whenever I am happy long after my arrival to Prague…


Po týdnech, snad i měsících (nebo věčnosti?) studijních a pracovních povinností jsme já, Pearl, rodiče a naše drahé polovičky zamkli všechny úkoly na sto západů doma a nasedli do letadla - směr Řím. Tohle místo nás vždycky potěší něčím novým (nebo hodně starým):
Malebnými uličkami s kavárnami, kde dostanete nejlepší gelato potom, co objevíte vintage obchůdek nebo nějaký skvost na trhu.  
Faktem, že pochopíte pár slov italsky a nabudete dojmu, že plynně mluvíte (i když za to asi město nemůže).
Tou nezapomenutelnou chvílí, kdy slyšíte po boku své láskv vrchol arie Nessun dorma rozléhající se v antických Caracallových lázních. A Puccini hraje ve Vašem srdci ještě dlouho po příletu do Prahy, kdykoliv je Vám krásně…

xx
Audrey











Photographed by: Mikoláš Adlof.


Sunday, April 12, 2015

Different Easter

Since I consider myself as a feminist, I guess it is understandable that I am not a part of the Czech habit on Easter Monday. I have never understood why I should open my door to a complete stranger holding a birch and be happy that he starts with a (pretended or not) physical violence and in return to give him my chocolate (!) :D.
But because of that I don´t reject this holiday. On the contrary. I look forward to Easter. We always have a spring decoration at home and we gather as a family. We hide big paper eggs filled with sweets and cloths in the garden and than have a lot of fun together.

Whether you celebrate this holiday or not and whatever your customs during these days are, I wish you to spend it nicely and your way!

Jelikož se považuju za feministku, je asi pochopitelné, že se nijak neúčastním českého zvyku "koledování". Pointa toho, že bych měla být vděčná za to, že za mnou přijde cizí chlap s nějakým proutkem a začne na mě provádět (nebo simulovat) fyzické násilí, za což bych se mu měla ještě odvděčit tím, že bych mu dala svoji čokoládu (!), mi zkrátka vždycky unikala :D.
Ale kvůli jednomu zvyku nezavrhuju celé svátky. Naopak. Na Velikonoce se těším. U nás doma si vytvoříme jarní výzdobu a sejdeme se jako rodina. Na zahradě si vzájemně schováme velká papírová vejce, která předtím naplníme sladkostmi a aspoň jedním kusem oblečení, "aby nás nepokakal beránek".
A ať už Vy slavíte Velikonoce jakkoli, přeju Vám, abyste je prožili hezky a po svém.

xx

Audrey




And here is my spring outfit which I couldn´t put on today because it is almost freezing :).
A tady je můj jarní outfit, který bych si v dnešní zimě ještě nemohla dovolit :). 




Photographed by: Mikoláš Adlof


Sunday, March 29, 2015

7 unnecessary things every fashionista needs during travels


1. Passport case: no-one has ever needed it for anything but it's simply gorgeous and you cannot leave home without it! Have you seen the LV limited collections of those?

2. Music Playlist: the trip will probably be so exciting  that you won't even have time to listen to it, but you created the new playlist for hours and that's way everyone was waiting for you to finally finish packing.

3. Hand cream: You don't even use one during the day, but what if...And it's with many other similar stuff the reason why your suitcase has 200 pounds.

4. Sunglasses: no matter what weather, season or temperature is. It would be a faux pas to travel without them.

5. One pair of heels and little black dress: even if you're going to the mountains, you should always have this rescue package with you because one never knows.

6. Closet: it starts all innocently by preparing outfits for every single day of your trip, but then you have no other ideas and you have nothing to wear, so after three hours you start sticking your whole wardrobe into the small suitcase.

7. Textbook: hahahah good joke, like you have ever studied from it on a trip.

And what's on your packing list? Do you also always make the same mistakes? Take a look at pictures of me in Bergamo. You just have to love this ancient town founded by a Celtic tribe. The history is breathing at you in here.

XX
-Pearl


1. Obal na pas: nikdo ho nikdy na nic nepotřeboval, ale je prostě úžasný a nemůžete bez něj nikam odjet! Znáte ty LV limitované kolekce?

2. Playlist písniček: váš výlet bude nejspíš tak skvělý, že vůbec nebudete mít čas si ho poslechnout, ale dávali jste ho dohromady hodiny, a proto na vás zase všichni čekali, až si konečně dobalíte.

3. Krém na ruce: sice skoro vůbec žádný nepoužíváte, ale říkáte si, co kdyby...To a spoustu dalších takových věcí je důvod proč váš kufr váží 100 kilo.

4. Sluneční brýle: nezáleží na tom jaké je počasí, teplota nebo roční období, ale je naprosté faux pas cestovat bez nich.

5. Jedny lodičky a malé černé: i když jedete na hory, tak se tenhle záchranný balíček vždycky někam vejde, protože jeden nikdy neví.

6. Šatník: začne to zcela nevině plánováním jednotlivých outfitů, ale pak vám dojdou nápady a přijde vám, že nemáte co na sebe, takže o tři hodiny později se snažíte do kufru narvat celou skříň.

7. Učebnice: Haha dobrý vtípek na závěr, jakobyste jí někdy na cestách otevřeli.

A bez čeho nikdy neobejdete vy? Taky děláte po každé ty samé chyby, co se týče balení? Podívejte se na fotky mě v Bergamu. Při procházce městem založeným původně keltským kmenem na vás historie doslova dýchá!

XX
-Pearl









Coat and sunglasses by Lindex :)
All photos taken by my love and traveler Tom <3

Sunday, March 8, 2015

8 Things I have learnt from being a vegetarian for two months

I have been making the effort not to buy leather accessories and shoes for a few years now. Then one day I suddenly decided to stop eating meat. It just doesn´t feel right from my point of view. So why should I keep doing it? Life is too short for that.
Later I found out that it is better to exclude a meat from your meals gradually. I openly admit that the level of my protein became lower and that I have also been tired during the first 6 weeks. Each body is different and I guess vegetarianism is not for everyone. But I still do hope that I will manage to gain a higher level of proteins back and that I will be able to continue being a vegetarian.
Anyway I really try to keep my mind open about this subject (although not always successfully) and I still think that each person has a right to decide whether to eat a meat or not. 
Here are a few things I have learnt since I became a vegetarian. 


1. When other diners ask me in a threatening voice: "But you aren´t a vegetarian are you?!" I say "I am, actually." And their faces look like I have just told them I was born like a scary alien. 

2. I cause another time of complete puzzlement when they find out I don´t eat fish and see food either. Surprisingly the argument that I don´t eat ANY animals doesn´t make it clear either. Now I am just a weird alternative hipster to them. 

3. Sometimes it isn´t easy going to restaurants with my non-vegetarian friends because there are not many meals I can choose from. No, smelly fried cheese isn´t a choice for me, really. And I don´t want to eat just salads.

4. I found out I need at least one vegetarian friend on my phone (or Facebook). Thanks god I do.

5. I am extremely happy when I find new meals that have high level of protein like tempeh, cicer and others. But my excitement isn´t always understood by others. I become may be even more crazy to them than before. 

6. When other diners decide to bake the whole animal, than carve it and eat it in front of me (I wasn´t prepared for that!) it feels even more disgusting for me than it was before. 

7. There are situation similar to those when I try to have a conversation about anti-discrimination and I point out that racist jokes really bother me. The immediate reaction is often "Ok, but listen to this one...this one is really funny!". And than the person goes on and on and I wish I was on another planet and he or she doesn´t stop until I look like I am going to explode. In this case many people start doing weird dead animal jokes I didn´t even know existed.

8. My mind feels much better. My superego can bother me with other things now. FINALLY.

And the attitude of your family and friends towards your decision of what to eat can also play its role. I´m quite lucky because my loved ones support me or at least respect my belief. For instance my sis Pearl eats oppositely (paleolithic) and it doesn´t create a problem for our relationship. And what is more important in today´s world than a mutual respect?

xx

Audrey


Už několik let se snažím nekupovat doplňky a boty z kůže. A nedávno jsem se rozhodla, že už nechci dál jíst maso. Nějak mi to pro mě zkrátka nepřijde správné. Tak proč bych to měla dělat? Na to je život příliš krátký.
Později jsem zjistila, že je lepší vylučovat maso z jídelníčku postupně a ne ze dne na den. Přiznávám, že mi klesla hladina bílkovin a že jsem se během prvních šesti týdnů cítila hodně unavená. Každé tělo je jiné a vegetariánství zřejmě není pro všechny. Přesto doufám, že se mi podaří si bílkoviny doplnit a že se k masu nebudu muset vracet.
Tak či tak, opravdu se snažím (i když ne vždy úspěšně) ponechat si v tomto ohledu otevřenou mysl a věřím, že každý má právo rozhodnout se, zda maso jíst bude nebo ne.
Tady je pár věcí, které jsem zjistila za poslední dva měsíce.

1.  Když se mě podezřívaví spolustrávníci zeptají výhružným hlasem “Ale nejseš prosim tě vegetariánka, že ne?!” Odpovím, že vlastně ano a výrazy jejich tváře jsou blízké reakci jako bych jim právě sdělila, že jsem se narodila jako děsivý vetřelec. 

2. Následně způsobím další vlnu naprostého zmatení, když je spravím o tom, že nejím ani ryby a mořské plody. Vysvětlení, že jednoduše nejím ŽÁDNÁ zvířata, překvapivě nic neobjasňuje.

3. Občas není jednoduché jít do restaurace s nevegetariánskými přáteli, protože si v menu nemám často z čeho vybrat. Smažák nebrat. A saláty nechci jíst pořád.

4. Zjistila jsem, že potřebuju alespoň jednu kamarádku-vegetariánku na telefonu (nebo na Facebooku). Díky bohu že mám. 

5. Jsem úplně nadšená, když najdu nova jídla s vysokým obsahem bílkovin, která jsem neznala nebo dříve nezkusila, jako třeba tempeh nebo cizrnu. Ale ne všichni moje nadšení sdílí. Často se jim spíše potvrdí, že se ze mě asi opravdu stává alternativní hipsterka. 

6. Když se moji spolustrávníci rozhodnou, že upečou celé zvíře, pak ho přede mnou porcují a sní (na to jsem nebyla připravená!), je to pro mě ještě hnusnější, než kdy před tím. 

7. Dochází k obdobným situacím jako když se pokouším mít konverzaci o anti-diskriminaci a upozorním člověka, který mě ještě příliš nezná, že mě rasistické vtipy dost štvou. Často je okamžitou reakcí: “Ok, ale poslechni si tenhle…ten je fakt vtipnej”! A dotyčný pokračuje tak dlouho, dokud nevypadám, že každou chvíli exploduji. V tomto případě se někteří lidé pokouší vymýšlet podivné vtipy o mrtvých zvířatech, což je jev mě dosud neznámý. 

8. Cítím se mnohem líp. Moje supergo mě pro změnu může otravovat s něčím jiným. KONEČNĚ.

Nemalou roli tedy hraje postoj rodiny a přátel. Já mam v tomto ohledu štěstí, protože moji nejbližší mě buď podporují a nebo alespoň moje rozhodnutí respektují. Například moje ségra Pearl jí v podstatě opačně (paleoliticky) a stejně nám naše rozdílné názory a jídelníčky nestojí v cestě. A co je v dnešní době důležitější než právě vzájemný respekt?

xx

Audrey



A ještě malý tip nejen pro vegetariány, vegetariánky, vegany a veganky : 
Útulná a originální kavárna VEG TEG. V Trojicé ulici číslo 8 najdete příjemnou atmosféru a sladké i slané delikatesy, které vynesou vaše chuťové buňky skoro do nebe :). A co ještě? Žádný pokrm neobsahuje palmový olej! 
Už jsem ochutnala tento čokoládový koláč Scotty´s a vynikající koláč s arašídovým máslem a brusinkami. Posledně jmenovaného jsem si musela dát dokonce dva kousky ;).

And a small tip not only for vegetarians and vegans: if you come to Prague (or live here) visit this innovative café called VEG TEG. In Trojická street number 8 you will find a cozy atmosphere and both sweet and salty delicacies that will make your gustatory cells come almost to heaven :). And what else? None of the meals there contains palm oil!
I have already tasted this great Scotty pie and another incredible pie with peanut butter and cranberries. I had to have two pieces of the last one ;).



    Photos from FB page VEG TEG 
    Fotky z Facebookové stránky VEG TEG

Sunday, February 15, 2015

Milan is my city


 As a Christmas present I gave Tom air tickets to Milan for the end of January. It seemed like a very good idea until we found out that the Italians don't turn on heating neither in cafes nor at home, so our next trip will probably be to some warm climate area. We had our accommodation again via couchsurfing and this time we lived in literally international flat with one Frenchman, three Chinese girls, one man from Colorado and our Italian host Marco, so we are full of experiences.

The city bewitched us! You enjoy it even more when you act like an Italian. So that's why you should have three espressos a day, eat pizza, pasta, canollo and drink prossecco to your lunch. Don't hurry, have a style and be in love to fit in completely and the tourists will ask you how to get somewhere. And what you cannot miss? Taking a walk in front of Dom is a must and if you didn't saw Da Vinci's Last Supper it's like you weren't in Milan at all. To have a good luck you have to turn around on bull's testicles in Gallery of Victorio Emmanuelle II., then explore all those luxury boutiques. Rest for a while and enrich your knowledge about Italian painters in la Brera picture gallery or a museum about history of fashion in Pallazo Morando is also a great choice. While you do all that, try to inhale the street style of this fashion capital and look around to see Chiara Ferragni taking a walk.

Have a lovely new week!
-Pearl

Jako vánoční dárek jsem dala Tomovi dvě letenky do Milána na konec ledna, což vypadalo jaký skvělý nápad až do doby, než jsme zjistili, že Italové nikde ani v kavárnách, ani doma netopí, takže příští výlet plánujeme spíše do teplých krajin. Bydleli jsme opět přes couchsurfing a tentokrát jsme se octli v doslova mezinárodním bytě s Francouzem, třemi Číňankami, Coloráďanem, a naším hostitelem, italským umělcem Marcem, takže zážitků máme plno.

Město nás zcela okouzlilo, zvláště si ho užijete, chováte-li se jako Italové. Pijte proto tři espressa denně, jezte pizzu, pastu, canollo a prossecco si dejte už k obědu. Nikam nespěchejte, mějte styl a buďte zamilovaní, pak dokonale zapadnete a turisté se vás budou ptát na cestu. A co nesmíte minout? Projít se před Dómem je základ, dále kdo neviděl Da Vinciho Poslední večeři Páně jakoby v Miláně ani nebyl. Pro štěstí se prý musíte otočit na býkových varlatech v Galerii Viktora Emanuela II. a zároveň prozkoumejte luxusní butiky. Odpočiňte si a obohaťte obrazy italských malířů v Galerii la Brera, skvělou volbou je také muzeum historie módy v Palazzo Morando. Při tom všem nasávejte street style centra módy a koukejte, jestli se zrovna nejde projít Chiara Ferragni. :)

Krásný nový týden!
 -Pearl




Coat, sweather Bonjour, sunnies and necklace: Lindex.
Kabát, Svetr Bonjour, sluneční brýle a nahrdélník: Lindex.



 




Sunday, January 25, 2015

Like Coco Chanel

Pants are through the history very debated part of our wardrobe. Firstly we all started with something that looked like a skirt in Prehistoric time. This habit changed with the invention of pants, which were intended to male fighters so they could move more easily. The tradition of men wearing pants and women skirts lasted very long time. The most known pioneer in wearing pants was George Sand. She provoked men and the whole society not only with the way she looked, but mainly with her novels. The world's view on lady's dressing forever changed Coco Chanel, my idol and ideal. Even more than the perfect models I admire, and I always will, her fearlessness to step out of line and do things differently. But still in the thirties of the 20th century the world famous actress Marlene Dietrich was arrested on her walk dressed in pants for sedition! Today when women enjoy wearing pants, it's considered as usual. But imagine man taking a walk in skirt, would he be considered as normal? Ahh how I hate the word normal, but that's a story for another time... :)
-Pearl

Kalhoty jsou skrz historii velmi diskutovaný kousek šatníku. Nejprve jsme vlastně všichni v pravěku začali u něčeho, co se velmi podobalo sukni. To se ale změnilo s vynálezem kalhot, které byly určeny mužům pro lepší pohyb při boji. Tradice mužů nosících kalhoty a žen sukní přetrvávala skutečně dlouho. Snad nejznámější průkopnicí kalhot byla spisovatelka George Sand, která provokovala muže a celou společnost nejen svým vzhledem, ale hlavně svými romány. Pohled na moderní oblékání ženy, ale rozhodně nejvíc ovlivnila Coco Chanel, můj idol a vzor. Dokonce víc než dokonalé modely obdivuji, a vždycky budu, její nebojácnost vystoupit z řady a udělat věci jinak. Ještě ale v 30. letech 20. století byla celosvětově proslulá herečka Marlene Dietrich zatčena během své procházky Paříží oděná v kalhotách za pobuřování! Když mají dnes ženy chuť vzít si kalhoty, tak je to považované za běžné. Když by si ale muž vyšel v sukni na procházku, byl by považovaný za normálního? Ahh jak já nesnáším slovo normální, ale o tom až zas někdy přístě... :)
-Pearl


 White pants and blouse are from Lindex, jacket from H&M and my boyfriend's bowtie. :)
Bílé kalhoty a halenka jsou z Lindexu, sako z H&M a motýlka mi půjčil přítel. :)





Sunday, January 18, 2015

Berlin, I love you!

All blogs, magazines and newspapers are full of the New Year's resolutions. So many people asked me what is mine. Honestly, I think it's all a big nonsense. If I want to do something, than I will do it without waiting for New Year to come. My boyfriend and I said to each other (before Christmas) that we wanted to at least every month travel somewhere and little by little see the world. First on our bucket list was Berlin, because I love the atmosphere there, which is different from any other place on the planet. It is definitely a consequence of its history and the Berlin wall, which divided the city to eastern and western block  for 28 years. Today's Berlin is a centre of many subcultures such as punkers, hipsters and every kind of fetishists. Everyone dresses as he/she feels and nobody is amazed by that, which is the mood you immediately catch. 
My travel tip: After you see tuorists crowded centrum and all "must see" monuments, go and take a walk in quarter called Kreuzberg and have a drink or bier in local bar. The most punk part of the city is just worth it. Otherwise there wouldn't be the best song from Bloc Party about it. (Listen to it below).
In Berlin I also tried for the very first time accommodation trough couchsurfing and I cannot speak highly enough about it. I met great people and the trip was even better. Do you have any experiences with couchsurfing?
And now here's just a question where do I fly this month? And the answer is Milan and I can't wait!

-Yours Pearl
(for all photos I thank to my Tom)

Všechny blogy, časopisy a noviny jsou teď plné novoročních předsevzetí. Takže se mě poslední dobou pořád někdo ptá, jestli já mám nějaké. Upřímně si myslím, že je to celé nesmysl. Pokud něco chci udělat, nemusím čekat do nového roku! S přítelem jsme si řekli (už před Vánoci), že chceme každý měsíc někam alespoň na víkend odjet. A postupně procestovat svět. Jako první na řadu přišel Berlín, protože prostě miluju tu jeho atmosféru, jakou nemá žádné jiné město na světě. Což je určitě důsledek jeho historie a všem známé Berlínské zdi, která město rozdělovala celých 28 let na západní a východní blok. Dnešní Berlín je také centrem všech možných subkultur jako punkerů, hipsterů a snad všechny druhy fetišistů. Každý si tady nosí, co chce a nikdo se nad tím nepozastavuje, což je nálada, která vás úplně pohltí
Cestovní tip: Až projdete turisty nacpané centrum a všechno, co musíte v Berlíně vidět, projděte se ve čtvrti Kreuzberg a sedněte si do nějakého místního baru na pivo nebo drink. Nejvíc punková čtvrť Berlína za to prostě stojí, jinak by o ní přece nebyla ta nejlepší písnička od Bloc party (poslechněte si jí níže).

V Berlíně jsem prvně vyzkoušela ubytování přes couchsurfing a nemůžu si to vynachválit, poznala jsem skvělé lidi a výlet si užila o to víc. Máte také nějaké zkušenosti s couchsurfingem? 
A teď už jen zůstává otázka, kam jedu tenhle měsíc? A odpovědí je Miláno a už se nemůžu dočkat! 

-Vaše Pearl
(za fotky děkuji mému Tomovi)

I grew up a little bit since my first visit in Berlin! :)
Trochu jsem vyrostla od mojí první návštěvy Berlína! :)

There is a wall....

 The Branderburger gate selfie is a must!
Selfie s Braniborskou bránou je nutnost!


Bloc Party: Kreuzberg <3